Více o stavbě…

Architektonické a urbanistické řešení

Stávající objekt Vysoké školy polytechnické v Jihlavě se nachází severozápadním směrem od historického centra Jihlavy, a to na ulici Tolstého č. 16. Jedná se o původní budovy, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století jako účelové objekty zemského soudu a vězení. V centrální části areálu tzv. „Pentagonu", který vytváří dnešní objekty vysoké školy, se na nádvoří nachází původní budova soudního dvora. Tento léty dostavovaný původní historický objekt s vnějšími secesními prvky fasády ukrývá ve své centrální části ojedinělou soudní místnost, kde se dodnes zachovalo přes sto let staré dřevěné obložení stěn, tzv. táflování. V dobrém stavu byla i původní manýristická štuková výzdoba původní „neckové klenby", která celý tento takto definovaný prostor zastropuje. Bazilikální osvětlení této dochované soudní síně bylo zajištěno přes výrazná lunetová okna. Za raritu je možné považovat i tu skutečnost, že v centrální části původní soudní síně visí ze stropu manýristický bohatě zdobený mosazný lustr, který známe z fotografie z roku 1916. Tato dobová fotografie původního uspořádání soudní síně sloužila autorům jako názorová předloha pro revitalizaci tohoto jedinečného prostoru, který dnes slouží jako aula vysoké školy.

Dispoziční řešení

Při návrhu veškerých stavebních úprav bylo postupováno s ohledem na historické prostředí sálu. Z toho důvodu vycházela i volba jednotlivých tvarů konstrukcí a typů použitých materiálů. Snahou architektů a projektantů bylo částečné navrácení původní historické podoby soudního dvora, a to doplněním řezbovaných dveřních nástaveb tzv. frontonů, původní štukové výzdoby a dobových nástěnných svítidel. Rovněž došlo k přizpůsobení nově navrženého nábytku dochovanému stylu dřevěného obkladu. Další stavební úpravy se týkaly prostorů sklepa, kde došlo ke stavebním zásahům do stávajících konstrukcí, které souvisí s původními rozvody vzduchotechniky. Dále byla vyměněna původní lunetová okna, která svým rozměrem a členěním kopírují svoji historickou předlohu a která byla uzpůsobena dnešním požadavkům na tepelnou a zvukovou izolaci daného prostoru. Tato okna byla rovněž doplněna o horizontální automatické žaluziové zatemnění. Posluchárenské sezení bylo navrženo na montované elevaci, odstupňované po 150 mm. Samotná konstrukce auditoria je provedena jako truhlářský výrobek s tzv. prvky dobového táflování. V průčelí sálu bylo nově navrženo centrální dvojstupňové podium a zároveň i tzv. boční podia, která jsou provedena v jedné výškové úrovni. Na elevacích auditoria a bočních podiích jsou navržena, a to v rozdílných sestavách, moderní posluchárenská sedadla, která jsou sklápěcí s vysouvacím stolkem. Na centrálním podiu je navržen atypický sedací nábytek, který byl vyroben podle původních secesních předloh.

V nově zrekonstruované aule se nachází 78 posluchárenských míst na elevaci v auditoriu a zároveň je zde, a to v centrální části auly 20 míst na tzv. demontovatelných sedadlech. Tento způsob řešení byl navržen z důvodů flexibility centrálního prostoru, který slouží k různým dalším způsobům využití, jako je např. promoce nebo imatrikulace nových studentů. V průčelí auly na dvojstupňovém podiu je 14 míst pro akademické pracovníky či přednášející. Celkem je tedy v aule navrženo 112 míst k sezení.

Konstrukční a materiálové řešení

Stavební úpravy v prostorách Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, které byly spojeny s rekonstrukcí původní auly, se týkaly i nevyužívaného prostoru suterénu, kde byla nově navržena strojovna VZT. Na ní navazující suterénní chodby, které se půdorysně nacházejí jakoby po stranách auly v 1. NP., byly využity nově pro rozvody vzduchotechniky a pro potřebné prostupy do prostoru auly v patře. Oddělení chodeb od strojovny zajišťují příčky s jednokřídlovými dveřmi. Další úpravou bylo osazení nových oken do anglických dvorků. Okna byla osazena v horní části otvoru tak, aby ve spodní části mohla být vyústěna vzduchotechnika. Ve zrekonstruované aule byla provedena nová podlaha, která byla, a to z praktických a akustických důvodů, pokryta zátěžovými koberci. Stávající dřevěné obložení auly bylo demontováno, repasováno a znovu osazeno na původní místo. Nade dveřními otvory byly osazeny nové nástavby, které byly provedeny v duchu původních nástaveb dle dobové fotografie. Dílčí stavební úpravy v nosných zdech, a to po obvodu auly, souvisely s rozvody vzduchotechniky. Tyto rozvody byly navrženy v místě původních svislých prostupů ze suterénu. Další stavební úpravy si vyžádalo osazení projektoru do nové šachty v podlaze, a to pod centrálním podiem. V této šachtě v podlaze bylo osazeno velkoformátové projekční plátno spolu s konstrukcí pro jeho vysunutí. Stěny a strop auly, resp. její stávající štuková výzdoba, byla očištěna, částečně opravena a nově vymalována. V okolí dveřních nástaveb byly doplněny štuky dle dobové fotografie. Odstíny nové výmalby jsou jemnější a odpovídají tak svým charakterem více době vzniku tohoto původního historického prostoru. V západní části stávající chodby 2. NP. byl nově navržen kabinetu. Tento nový prostor vznikl oddělením příčkou od zbývající části původní chodby. Další stavební úpravy v tomto podlaží se týkají zvukové režie. Zde byla odstraněna stávající podlaha a nahrazena novým povrchem jehož nášlapnou vrstvu tvoří koberec. Byl zde proveden nový akustický podhled a obložení stěn. Rovněž bylo vyměněno lunetové okno do auly, okno do jižní fasády a akustické dveře do chodby. V další etapě stavebních prací, které jsou spojeny s rekonstrukcí vnitrobloku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, byly opraveny i všechny venkovní fasády tohoto dvorního objektu, který zahrnuje tak, jak již bylo konstatováno i budovu bývalého soudního dvora.

Proč by tato stavba měla získat nejvyšší odborné ocenění?

Rekonstrukcí staré auly a s tím spojených fasád u objektů ve dvorní části Vysoké školy polytechnické v Jihlavě získala tato vysoká škola ojedinělý historický prostor, který je dnes využíván, a to mimo běžnou výukovou činnost, pro všechny slavnostní akce školy, jako je např. imatrikulace nových studentů, promoce absolventů, reprezentační akce školy a v neposlední řadě i pro výjimečné přednáškové akce z řad odborné i laické veřejnosti. Revitalizací bývalého prostoru soudního dvora, a to podle dobové fotografie z roku 1916 a jeho doplněním o auditorium v elevaci zde vysoká škola přirozeně dokončila dlouholetou snahu o celkovou rekonstrukci svých historických budov. Rekonstrukcí původního dřevěného táflování stěn a ornamentálních štukových výzdob na stěnách a na neckové klenbě s lunetami dostala původní soudní síň znovu svoji ojedinělou podobu a co víc, opět bude tento historický cenný prostor důstojně sloužit, i když tentokráte jinému účelu, než pro který byl zbudován.

Ocenění

Čestné uznání STAVBA VYSOČINY 2014

 za citlivý návrat k původnímu architektonickému výrazu.