Více o stavbě...

• Urbanistické řešení

  Státní zámek Telč, klenot moravské renesanční architektury a od roku 1992 památka světového dědictví UNESCO, si zachoval neporušenou podobu jako jeden z mála až do dnešních dnů. O architektonickou přestavbu středověkého hradu na renesanční sídlo se v 16. století zasloužil vzdělaný velmož Zachariáš z Hradce. Stavební úpravy probíhaly ve dvou fázích za účasti italských mistrů. Zámecký areál, těsně sousedící s městským kostelem sv. Jakuba, tvoří intaktní urbanistický celek s historickým jádrem města, na které přímo navazuje v severozápadní části náměstí.

• Architektonické řešení

  Rozsáhlý zámecký areál, obklopený přírodně krajinářským parkem s vodní plochou Ulického rybníka, tvoří složitý soubor budov a křídel se třemi uzavřenými nádvořími a francouzskou zahradou ohraničenou dvěma arkádovými křídly.

• Dispoziční řešení

  Cílem stavební a restaurátorské obnovy byly vybrané části zámeckého areálu, které zahrnovaly objekty starého gotického hradu, jižního křídla a kapli Všech svatých, část renesančního křídla, sklepy starého hradu a hospodářskou budovu bývalého zámeckého pivovaru, včetně jejich interiérů. Nedílnou součástí obnovy byla i rehabilitace zámecké zahrady. Nově definované využití některých prostor si vyžádalo jejich stavební úpravy a dispoziční změny. V budově bývalého pivovaru byl zřízen instalovaný depozitář s prohlídkovým okruhem „Poklady za oponou“. Muzeum v jižním paláci, které dříve provozovalo Muzeum Vysočiny, bylo rozšířeno o nové expozice v prostorách bývalého depozitáře. Pro zvýšení komfortu bylo vybudováno nové návštěvnické centrum včetně sociálního zařízení, dispozičně upravena byla i stávající pokladna. Do kaple Všech svatých byl navrácen původní barokní mobiliář. V zámecké zahradě došlo k úpravě cestní sítě, byly zde založeny květinové záhony. Ostatní prostory byly ponechány bez významných dispozičních zásahů či úprav.

• Konstrukční a materiálové řešení

  Revitalizace telčského zámku zahrnovala komplexní obnovu umělecko-historicky nejcennějších částí areálu a vyžádala si součinnost všech zúčastněných subjektů, nepřetržitou koordinaci navazujících profesí a ochotu řešit aktuální změny. Každému restaurátorskému či stavebnímu zásahu předcházely pečlivé archivní, restaurátorské či dendrochronologické průzkumy včetně zkoušek použitých materiálů a technologií. V rámci konstrukčního řešení obnovy jednotlivých budov se základní hmoty a tvarosloví nezměnily, do stávajících konstrukcí bylo zasahováno v minimální možné míře. Podstatná část projektu se věnovala opravám a výměnám krovových soustav a konstrukcí napadených dřevokazným hmyzem, opravám střešní krytiny a komínů. Kompletně byly předlážděny a přeloženy kamenné plochy nádvoří a opraveny byly všechny vnitřní fasády včetně kamenických prvků a repase truhlářských výplní. V rámci stavební obnovy byly také zrestaurovány interiéry prohlídkových tras starého hradu a jižního paláce. Restauroval se například původní dřevěný renesanční strop v Rytířském sále či štuková výzdoba kaple Všech svatých. Restaurátorské průzkumy v interiérech jižního paláce (dnes Zámecké muzeum) odhalily původní výmalby a podlahy, které byly odkryty a zrestaurovány. Kromě revitalizace interiérů bylo zrestaurováno na čtyři sta mobiliárních předmětů, které jsou prezentovány na prohlídkových trasách. Dále byly provedeny nové vnitřní silnoproudé a slaboproudé rozvody, venkovní rozvody vody, kanalizace a požární suchovod. V zahradních arkádách došlo k obnově omítek a zrestaurování zaniklých maleb.