Rozhledna Mařenka, Štěměchy
Na stavbě se podíleli
Přihlašovatel | Mikroregion Podhůří Mařenky |
---|---|
Majitel | Mikroregion Podhůří Mařenky |
Hlavní architekt | Ing. arch. Martin Franěk |
Hlavní projektant | PENTA JIHLAVA, spol. s r.o. |
Hlavní zhotovitel | LAVIMONT BRNO, a.s. |
Více o stavbě…
Urbanistické řešení
Výstavba rozhledny na vrchu Mařenka byla iniciována mikroregionem obcí jako obnova vyhlídkové věže na místě dnes již neexistující rozhledny z roku 1941. Mimo několika vyhlídkových staveb, které se na místě v minulosti nacházely, byl zároveň od roku 1822 na vrcholu zřízen bod stabilního katastru Mařenka. Terén vrcholové části kóty Mařenka je téměř rovný a je porostlý vzrostlým produkčním smrkovým lesem se zbytky původního bukového porostu. Stavba byla, s ohledem na minimalizování zásahů do okolní vzrostlé zeleně, umístěna na přírodní paseku.
Architektonické řešení
Pro architektonické řešení byla zvolena kompozice dvou jednoduchých vertikálních těles v kombinaci "těžké" podstavy, která následně pokračuje materiálově a konstrukčně odlehčenou výstupovou částí. V půdoryse se věž "propisuje" ve tvaru sférického trojúhelníku, který se stal i základní nosnou myšlenkou projektu - útvar dávající stavbě určitý další rozměr, kdy je prostor na jedné straně jasně definován ostrými rohy/pevnými body/ a zároveň zjemňován a znepřehledňován oblými tvary prvků na straně druhé.
Dispoziční řešení
Vzhledem k charakteru stavby má věž velmi jednoduché dispoziční členění. Úroveň 1.NP tvoří nástupní plošina krytá jednoduchým přístřeškem předstupujícím před rozhlednu a vlastní krytý prostor nástupu na schodiště. První patro a 3.NP pak tvoří samostatné vyhlídkové/ odpočinkové plošiny.
Konstrukční a materiálové řešení
Konstrukčně je rozhledna řešena ve spodní části jako železobetonový tubus z pohledového hrubého betonu obložený z vnější strany žulovým kamenem. Zbývající dvě třetiny stavby pak tvoří kombinace dřeva a oceli vyskládaná do prostorové příhradoviny. Výstup na dvě vyhlídkové platformy na kótě +9,4 a +28,2 zajišťuje ocelové vřetenové schodiště se 156- ti pororoštovými stupni. Základové konstrukce jsou provedeny jako kombinace monolitických železobetonových základových pasů a železobetonové monolitické desky. Svislé nosné konstrukce byly projektovány jako železobetonové monolitické s pohledově uplatněnými plochami provedenými z režného pohledového betonu s výrazným otiskem prken bednění. Horní 2/3 rozhledny pak byly vyrobeny jako montovaná dřevěná prostorová příhradová konstrukce ztužená ocelovými táhly. Vodorovná nosné konstrukce stropu dolního tubusu je provedena jako železobetonová monolitická deska s pohledově řešenou spodní stranou (viz. dříve). Nosná konstrukce vyhlídkové plošiny 3.NP je tvořena segmentově řešenou podlahou z pororoštů, uloženou na horizontálních prvcích dřevěné části věže. Nosná konstrukce střechy přístřešků 1.NP a 3.NP je kombinací lepených a klasických dřevěných prvků krytých bedněním z hoblovaných prken. Projekt počítal s řešením vertikální komunikace v podobě vřetenového ocelového schodiště kolem nosné středové trubky. Volný konec schodiště je opatřen ocelovou schodnicí, ke které je kotveno vnější dvoutrubkové zábradlí. Schodiště bez podstupnic má stupnice jednotlivých stupňů vyrobeny z žárově zinkovaného protiskluzného pororoštu. Z hlediska finální úpravy povrchů byl železobetonový tubusu opatřen z vnější strany obkladem z hrubého lomového žulového kamene z blízkého lomu Sumrakov. Zvláštním výtvarným prvkem je opláštění schodiště, výplně jednotlivých polí zábradlí, vyrobené ze sítě z nerezových proplétaných lanek. Střešní plášť je v obou případech (dolní přístřešek, střecha vyhlídky 3.NP) tvořen hladkou plechovou krytinou z titanzinkovaného falcovaného plechu.
Názor přihlašovatele: Proč by tato stavba měla získat nejvyšší odborné ocenění?
- Jedná se o projekt nekomerční s dopadem na širokou veřejnost.
- Podporuje kulturní a historické tradice regionu a rozvoj turistického ruchu v oblasti.
- Většina použitých materiálů je recyklovatelná.
- Rozhledna je zcela energeticky soběstačná (střešní bezpečnostní návěstidlo je napájeno soustavou baterií u paty rozhledny, které jsou dobíjeny dvojicí solárních kolektorů - nemusela být tedy zřizována el, přípojka).
- Stavba vyvolala minimální, téměř zanedbatelný zásah do okolního vzrostlého porostu. Umístění rozhledny bylo zvoleno tak, aby byl využit prostor původní mýtiny.
- Rozhledna je architektonickým řešením průsečíkem historie a současnosti a ve větru zpívá.
Ocenění
-
titul STAVBA ROKU KRAJE VYSOČINA 2012